Žítkovské čarování s Jiřím Jilíkem

Main_1_podval_jil_k
Jiří Jilík čerpal při sestavování knihy o bohyních z historických pramenů. | FOTO: Zuzana Skočíková

MORAVSKÝ PÍSEK –
Prostory přízemí Obecního úřadu zcela zaplnili návštěvníci
zajímavé besedy se spisovatelem Jiřím Jilíkem na téma Žítkovské
bohyně. V téměř dvouhodinovém programu se představil známý
novinář, publicista, autor mnoha knih literatury faktu i dřívější
učitel. V
Moravském Písku seznámil zájemce s knihou Žítkovské
čarování, což je výbor historek o bohyních tradovaný v
regionu. Poutavé vyprávění o bohyních z Žítkové doplnil o
krátký historický snímek z tohoto nádherného kraje.

Jiří
Jilík dlouhá léta působil jako novinář regionálního deníku,
napsal mnoho knih. Na svých cestách potkal mnoho zajímavých lidí,
mimo jiné ho zavedly do Žítkové k Irmě Gabrhelové. Ženě,
která byla poslední žijící autentickou bohyní. Po novinovém
článku se za ní a dalšími do Žítkové rád vracel. Až nakonec
napsal knihu Žítkovské bohyně a její pokračování s názvem
Žítkovské čarování. Po úspěchu románu Kateřiny Tučkové
Žítkovské bohyně jej vydavatelství oslovilo na druhé vydání
obou původních knížek.


Poutavě
v nich popisuje bohyňování jako dávné vědění předávané z
matky na nejstarší dceru, které vyrůstá z hluboké znalosti
přírody a lidské duše. Sám se o tom přesvědčil, když mu při
jedné z návštěv bohyně Irma předpověděla svatební veselí.
Po návratu domů našel v obálce pozvánku na svatbu od synovce,
aniž by předtím cokoliv tušil.

Jiří Jilík se narodil v

Praze, odkud se v dětství z rodinou přestěhoval na Slovácko, do
Kunovic. Zde se jeho otec živil knihařinou. „V
jeho knihvazačské dílně na Pekařské ulici jsem poznával svět
krásné knihy, ale také mnohé zajímavé lidi, hlavně výtvarníky,
literáty a folkloristy, s nimiž se přátelil,“ uvádí na svých
webových stránkách.


Za osudové považuje
mnoho let strávených v obci Vlčnov a jízdu králů. „Deset
let jsem učil děti mateřskému jazyku a dějepisu, ale učil i
sebe – naslouchat řeči moudrých lidí, symbolům a významům
tradice, zpěvu písní, když se s jinými muži držíme kolem
ramen, i vření vína v bečce. Nikdy nebudu moc splatit této
vesnici, čím vším mne obohatila,“ dodal.


Srdcovou
záležitostí jsou pro něj i Chřiby. Založil zde organizaci
Expedice Chřiby a vydal o nich několik knih. Mezi jeho díla patří
také vzpomínka na malíře Slovácka Miško Evena z Bretaně nebo
knihy na pokračování Jdu Slováckém krásným ve spolupráci s
výborným malířem Františkem Pavlicou z Hroznové Lhoty.

DISKUZE

comments powered by Disqus