Petr Chromčák diriguje romantickou hudbu i muzikály s Danielem Landou

Main__6a_chromcakrozhovor_39__2_
FOTO: Archiv týdeníku Nové Slovácko

Cenu starosty Města Kyjova Františka Lukla dostal dirigent Petr Chromčák. Ten se sice v Kyjově nenarodil, byl ale studentem Klvaňova gymnázia, prožil tu dětství a mládí. Cenu udělenou za uměleckou činnost v oblasti hudby převzal v kyjovském domě kultury v neděli 17. září před vystoupením, na kterém dirigoval cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast.

Pane dirigente, jaký je váš vztah ke Kyjovu?

Mám Kyjov úžasně rád. Prožil jsem tady první lásky, studia na gymnáziu, slovácké roky, první víno a burčák. Takže Kyjov je moje srdcovka a vždycky se sem budu rád vracet.

Mou vlast jste nastudoval s Zlínskou filharmonií Bohuslava Martinů. Při jaké příležitosti došlo k této spolupráci?

Nastudovali jsme ji speciálně pro tento koncert. Letos slavím šedesáté narozeniny. A jako bývalému Kyjovjákovi mě ředitel Domu kultury Ladislav Pavluš nabídl, že mi při této příležitosti udělá koncert. Titul jsme zvolili nejen z toho důvodu, že to je krásná česká hudba, ale také protože Má vlast bude mít letos 135 let od premiéry. 

Jedná se skutečně o typicky českou skladbu. Ve světové hudební literatuře je unikátní právě tím, že ji celou věnoval Bedřich Smetana českému národu. Co znamená pro vás?

Ano, je to ryze česká záležitost. Smetana oslavoval nejen krásu české země, to je v částech Vyšehrad, Vltava nebo Z českých luhů a hájů, ale i hrdiny minulých dob, ať už to byli husité nebo Šárka.

Zároveň je to ale skladba všeobecně známá. Mnozí návštěvníci koncertu ji jistě slyšeli v nejrůznějším podání. Je to pro vás jako pro dirigenta výhoda nebo nevýhoda?

Samozřejmě v dnešní době si může každý na internetu pustit deset nebo patnáct nahrávek a srovnávat je. V tom je ale ta krása, že každý dirigent to cítí jinak a nastuduje skladbu podle svých představ.

Za svou uměleckou činnost jste dostal Cenu starosty města Kyjova. Co dalšího vám přinesla profese dirigenta?

Díky této profesi jsem projel víc než dvanáct států, dirigoval jsem kolem třiceti orchestrů. Pětadvacet let působím v operách v Čechách a na Slovensku, takže dá se říct, že moje umělecká činnost byla skutečně bohatá.

Dáváte přednost spíše romantické hudbě?

Ano, já patřím k dirigentům, kteří mají raději romantickou hudbu. Jsem rozvernější, rád si hraji s tempem a barvou, a právě to romantická hudba umožňuje.

Zároveň jste se ale proslavil propojením klasické hudby s populární, rockovou nebo jazzovou. Jak jste se dostal k práci v této oblasti?

Já miluji tak zvané crossovery, to je právě propojení klasické hudby s rockem, jazzem nebo popem. Mou kariéru zcela změnilo dirigování muzikálu Phanton of the Opera v Německu, kde jsem s ním absolvoval v roce 1997 čtyřměsíční turné. Od té doby jsem v západní Evropě dirigoval více než pět set muzikálových představení. Později jsem spolupracoval třeba také s Danielem Landou a minulý rok s Ondřejem Rumlem, se kterým jsme spolu s Jihočeskou filharmonií uvedli skladby Jaroslava Ježka.

Čeká vás něco podobného i v nejbližší době?

Ano, už za několik dnů diriguji znovu Jihočeskou filharmonii. Uvedeme skladby Jana Dismase Zelenky a Ludvika van Beethovena, tedy barokní a klasicistní hudbu. Ale na závěr přijde na jeviště paní Eva Pilarová a zazpívá pár písní.

Budete v dohledné době dirigovat znovu i Mou vlast?

Čeká mě turné se Severočeskou filharmonií Teplice, s níž uvedeme Smetanovu Mou vlast v osmi městech. Začínáme 8. listopadu v Praze na Žofíně. A to je přesně datum, kdy bylo toto dílo uvedeno poprvé celé.

-ra-

DISKUZE

comments powered by Disqus