Herečka Julie Šurková: Rappera odtančím s bříškem. Pak si dám pár týdnů pauzu

Main_6a_hlavn__fotka_p_tadvacetilet__julie__urkov__z_hodon_na._1
Pětadvacetiletá Julie Šurková z Hodonína | FOTO: Soukromý archiv

Pochází z Hodonína, žije v Praze a lidé ji znají z reklam, seriálů i filmů. Hrála například v reklamě na Magnesii, zahrála si i v krimiseriálu Specialisté. Diváci ji mimo jiné znají i ze snímku Bajkeři. Mimo natáčení se věnuje divadlu a sedmnáctého ledna se do Hodonína vrátí. Přiveze s sebou divadelní představení Rapper, v němž ztvární jednu z tanečnic. Na nějakou dobu půjde o její poslední divadelní představení. V dubnu se jí totiž narodí dcera. Nové Slovácko přináší rozhovor s herečkou a tanečnicí pětadvacetiletou Julií Šurkovou.

Do Hodonína přijedete s představením Rapper. Na co se mohou diváci těšit?

Jde o one man show Martina Trnavského. Je to o učiteli, který se snaží pochopit rap. Doprovází ho dvě studentky, a to především tanečně. V Hodoníně jej ale doprovodí tanečnice tři, právě proto, že čekáme miminko. Přece jenom už bříško půjde vidět a stojky či hvězdy by mohly vypadat spíše komicky. Kdyby nešlo o Hodonín, už bych v lednu asi ani nevystoupila.

Půjde o první divadelní představení v Hodoníně, v němž vystoupíte?

Samozřejmě mám za sebou školní akademie, taneční vystoupení se Základní uměleckou školou Hodonín nebo Tanečním klubem  Blackandwhite. Vzpomínám si ale, kdy jsem hrála v kulturním domě poprvé. Bylo mi pět a v pohádce O kohoutkovi a slepičce jsem ztvárnila trávu. (smích) 

Jak se těšíte?

Hodně lidí mi psalo, že se přijdou podívat. To mě hrozně potěšilo. Takže určitě by mi bylo líto, kdybych toho nebyla součástí. Když jsem oznámila mamce těhotenství, krátce po gratuluji přišel i dotaz, co bude s Rapperem v Hodoníně, když už mají všichni i lístky. Takže já se těším, protože další Rapper mě čeká až v květnu.

Delší pauzu si nedáváte?

Moc ne. Ještě do konce ledna bych měla hrát v Praze a na Valentýna mám premiéru vlastního magisterského projektu na DAMU. Pak asi březen a duben zvolním a začnu psát magisterskou práci. No a na konci května začínám točit. A na podzim mě mimo jiné čekají státnice.

A zatím vás těhotenství v práci nijak neomezuje?

Zatím funguji bez problémů. Nemůžu se ale samozřejmě hnát někam před kameru, protože už to začíná být vidět. Takže když mi nabízeli roli v seriálu, byl to problém a už mě nemohli obsadit. Čeká mě to tak po šestinedělí, kdy začínám točit hlavní roli seriálu pro internetovou televizi OBBOD.

Kromě herectví i tančíte a tanci jste se věnovala už v Hodoníně. Co je vám blíž, herectví či tanec?

Jde to ruku v ruce. Ta profese se hrozně propojuje a v Čechách už lidem jedna věc nestačí. Hledají všestrannost, nestačí, když člověk umí hrát a tančit. Očekává se, že umíte i zpívat…

A umíte?

Strašně ráda zpívám. Ale nejsem si v tom jistá. Postavit se před lidi a zpívat není úplně můj šálek čaje a dobrovolně se do toho nehrnu. No a k tomu tanci a herectví. Když jsem byla malá, chtěla jsem být herečkou, pak tanečnicí. Vystudovala jsem taneční konzervatoř a řekla jsem si, že přece jen chci své obzory rozšířit ještě dál, o slovo a herecký projev. Tak jsem se přihlásila na DAMU.

Jaké máte sny do budoucna? Ty profesní.

Když tedy nebudu mluvit o rodině a doufání, že se mi podaří vše skloubit, chtěla bych nadále hrát v divadle a zároveň i točit. Zkrátka dělat obojí, to mi vyhovuje. Ráda bych dostala třeba nějakou hezkou hlavní roli ve filmu. A v Hodoníně bychom na to mohli jít všichni společně do kina (smích).

Co jste točila v posledních měsících?

Nedávno vyšel film Bajkeři, ve kterém hraji a už těhotná jsem točila jeden díl krimiseriálu Specialisté. Ten budete moci vidět již v blízké době na televizních obrazovkách.

Lidé vás viděli jak v reklamách, tak ve filmech. Je něco, na co vzpomínáte nejraději?

Nejraději mám natáčení, na kterém pracujeme delší dobu. To byl třeba T-Mobile po boku Ivana Trojana a Václava Neužila. Natáčeli jsme každé tři měsíce, člověk se těší na herce, štáb, všechny zná, před kamerou je uvolněný, a už může třeba i vtipkovat. Stejně tak natáčení Bajkerů. To byla super parta. Na ty jsem se vždycky těšila, protože jsme měli týdenní natáčení někde v kempu a bylo to fakt super.

Jako dobrovolník SOS dětských vesniček berete děti do divadla. Proč zrovna tato aktivita?

Přihlásila jsem se do jejich dobrovolnického programu a oni se ptali, kdy můžu za dětmi chodit. No já ale věděla, že nejsem schopná splnit obvyklou formu dobrovolnictví, která spočívá pravidelných návštěvách dětí. Nemám totiž čas každý týden ve stejnou dobu. A taky jsem si říkala, že jen hrát si s nimi nemá žádný vývoj a chtěla jsem do té aktivity vnést něco nového. A děti nechodí příliš do divadel, takže jsem začala obepisovat divadla a setkala se s kladným ohlasem. Umožnili nám po domluvě třeba deseti lidem navštěvovat představení. Chodili jsme jedenkrát měsíčně, teď máme pauzu, ale do budoucna bych chtěla v projektu zase pokračovat. (iva, foto: archiv J. Šurkové)

DISKUZE

comments powered by Disqus