Setkání výtvarníků na Vojšickém plenéru už podvacáté

Main_vojsice-web
FOTO: Tonda Vrba

Kněždub- Setkávání výtvarníků na Vojšických lůkách má letos již dvacetiletou tradici. I když umělcům ze Slovácka o prvním květnovém víkendu nevyšel jubilejní ročník pracovat v terénu kvůli deštivému počasí, bylo uvnitř náhradního místa tvoření-Vojšické chaty nad vodní nádrží Kejdou, co bilancovat.
První setkání proběhlo spontánně v roce 1999 a to zcela z touhy čtyř kamarádů tvořit v přírodě. Byly to to kamarádi a výtvarníci František Pavlica z Hroznové Lhoty, Jan Botek z Ostrožské Nové Vsi, Miroslav Bystřický z Veselí nad Moravou a Petr Psotka z Uherského Hradiště.
„Setkávali jsme se na společných výstavách organizovaných Klubem kultury v Uherském Hradišti, jehož byli členy už za dob předlistopadových a na jiných klubových akcích. Všichni byli po nějakou dobu pod vedením vynikajícího pedagoga, výtvarného teoretika a kunsthistorika Igora Zhoře, jehož jméno dodnes rádi vzpomínají,“ vzpomíná na začátky malíř Jan Botek.
Každým novým setkáním se ke skupině přidávali další výtvarníci. „Byl to především Moarch Eveno, zvaný Miško, výtvarník z Bretaně, Oldřich Páleníček ze Šumic, Karel Táborský a Milan Bouda z Uherského Brodu, Miro Gregor z Dubnice nad Váhom, Jaroslav Abrhám z Březolup a Zdeněk Kup z Uherského Hradiště. Často přišli na besedu i Jaroslav Válek, umělecký kovář, grafik z Veselí nad Moravou, Tomáš Bublák a Dušan Zeman, malíři rovněž rovněž z Veselí, fotograf z Hodonína Josef Fantura či parta výtvarnic z Uherského Hradiště,“ doplňuje vůdčí osobnost grafik a malíř Hroznolhoťan František Pavlica.
Akce výtvarníků probíhá již tradičně na přelomu dubna a května
kdy kvetou petrklíče a vojšické lůky rozkvétají do krásy. Místem kde se výtvarníci setkávají je chata mysliveckého sdružení Kněždub.
Setkání bývají třídenní a tvoří se většinou až druhý a třetí den.
„První den bývá volný, a to proto, abychom se odreagovali od všedních starostí a také proto, aby jsme probrali, co se všechno za uplynulý rok stalo. Debatujeme přitom bouřlivě, vždy alespoň do půlnoci. Druhý den se tvoří a třetí den se většinou věci dokončuj,“ osvětluje činnost Jan Botek z Ostrožské Nové Vsi.
Byly také roky, kdy se podnikaly malířské výpravy z Vojšic na Štefanovou nebo na kuželovský větřák.
Výtvarné techniky zde také obměňují. Nejčastější techniku používají olejomalbu, příbuzné techniky, tempera a akvarel. Dvě setkání byla dokonce zaměřena graficky a to tak, že jednou se tiskly suché jehly pod vedením Mirka Bystřického na satynírce a podruhé litografie na
ručním litografickém lisu pod vedením Františka Pavlici. Další tři
setkání byla zaměřena na sochařskou tvorbu. Dvakrát se tvořilo do
kamene, převážně do pískovce a jednou pod vedení Karla Táborského do lipového dřeva. Celkem vzniklo víc jak dvacet soch. „Musím ještě zmínit jedno setkání, kdy se malovalo na velký formát a kdy vznikly také pozoruhodné věci. Je také jisté, že toto setkávání je důležitým v našem uměleckém životě. Ne proto, že vznikají nová výtvarná díla, ale proto, že se zde setkávají kamarádi, i když tvořící rozličně, mají k sobě přátelský vztah, utužený mnohými zážitky,“ dodává František Pavlica.
(av)
Na snímku Antonína Vrby jsou zachyceni účastníci letošního jubilejního setkáíní.

DISKUZE

comments powered by Disqus