Tři dámy a boj za zachování našich slováckých studánek.

Main_tridamy
FOTO: Soukromý archiv

Motto:
„Bez vína Moravský Slovák možná nemůže žít, ale bez čisté vody určitě nemůže přežít...“

V neděli 28. dubna 2019 se v Ratíškovicích konaly zdařilé oslavy 85 let vlečky Tomáš, která vede z Rohatce kolem Ratíškovic až k bývalému dolu Tomáš, dnes podniku T- Machinery. Kolaudační jízda se na ní konala 27. dubna 1934 a po vlečce se přepravovalo uhlí do Rohatce a dále do Otrokovic a Zlína, od roku 1938 se přepravovalo v lodích po Baťově plavebním kanálu. V rámci oslav dopoledne proběhla slavnostní připomínka výročí 111 let od nasazení parních lokomotiv řady 108 Nohatých na rychlíky Vídeň – Krakov a odpoledne paní senátorka Anna Hubáčková spolu se starostou obce Ratíškovice panem Josefem Uhlíkem otevřeli v Muzeu ve vagóně novou expozici „Parašutisté Moravského Slovácka“.

Hornictví, tato velmi těžká a nebezpečná práce, byla vždy doménou tvrdých a drsných mužů, stejně tak i práce strojvedoucích a topičů na parních lokomotivách. U Muzea ve vagóně v Ratíškovicích se však na počátku oslav, symbolicky pod kvetoucím stromem, sešly tři elegantní, půvabné a ušlechtilé dámy – paní senátorka Anna Hubáčková, paní Libuše Hájková a rakouská rychlíková lokomotiva řady 108, později u ČSD označená 275.021, přezdívaná Nohatá.

Paní senátorku a radní obce Ratíškovice Annu Hubáčkovou, která nad oslavami převzala záštitu, jistě netřeba představovat.
Paní Libuše Hájková, která je zastupitelkou obce Věteřov, na jejímž katastru leží dominanta Moravského Slovácka – pahorek Babí lom s televizním vysílačem, a předsedkyní tamního Kulturního výboru, v dobovém kostýmu představovala manželku vysokého železničního úředníka, který se skutečně před 85 lety zúčastnil kolaudace vlečky - paní radovou Lilly Zahrádkovou.
Pro obě výše uvedené dámy je společné celoživotní úsilí o ochranu přírody a životního prostředí.
A zmíněná parní lokomotiva? Strojvedoucí, topiči a železničáři vůbec si své lokomotivy personifikovali a považovali je za živé bytosti. Přezdívky měly jednotlivé typy, železničáři odborně říkají řady lokomotiv - této řadě elitních výkonných rychlíkových lokomotiv, kterou zkonstruoval slavný rakouský konstruktér dvorní rada Karl Gölsdorf a které byly považovány za nejhezčí lokomotivy celé c. k. Rakousko-uherské monarchie, se podle velmi vysokých hnacích a spřažených kol o průměru 210 cm přezdívalo Nohaté. Navíc až do počátku první světové války měly některé parní lokomotivy kromě číselného označení i tabulky s konkrétním jménem významných osobností včetně příslušníků a příslušnic císařské rodiny, měst, hor, řek ale i manželek členů dozorčích rad či významných akcionářů železničních společností. Protože se fyzicky nezachoval žádný exemplář této řady, tak ji v Ratíškovicích reprezentoval funkční model 1:8 vytápěný uhlím a poháněný párou, který v sedmdesátých letech postavil pan Jiří Sič z Ostravy, který byl také osobně přítomen.

Malou slavnost stylově zahájila paní radová. Protože je krásné jaro, čas plný optimismu, naděje a příslibů nového života, což v minulosti hezky vyjadřovaly lidové slavnosti otvírání studánek, neboť bez čisté vody není žádného života, tak z ozdobné karafy dozbrojila (lokomotivy se totiž netankují, ale zbrojí) vodou tendr parní lokomotivy.
Přitom řekla: „Byla jsem potěšena, když jsem se dozvěděla, že budu mít čestnou úlohu dolít vodu do této krásné lokomotivy. A hned minulý týden jsem se vydala ke studánce u nás ve Věteřově, kam jsme si v mém dětství chodívali pro vodu, když jsme pracovali na našem políčku. Tenkrát ještě nebyly petky, abychom si vzali vodu z domu, brávali jsme si pouze hrníček a nabírali si vodu z pramene. Ale studánka byla vyschlá. Takže nepoužiji čistou vodu ze studánky, ale vodu z vodovodu. Ale i ta voda z vodovodu pochází z nějakého zdroje, pramínku, studánky, studny, prameniště. Zatím jí máme dost. Ale na naší vyschlé studánce je vidět, že jihomoravská krajina má velké potíže se suchem. Jsem moc ráda a děkuji paní senátorce Hubáčkové i starostům obcí v našem regionu, že bojují, aby nám voda zůstala zachována a nebyla ohrožena těžbou štěrkopísků. Jde o vodu pro více než 100 000 lidí, a to není zrovna málo. I voda ve vodovodu v naší obci Věteřov pochází částečně z Koryčanské přehrady, protože však tato nestačí, tak částečně i z pramenišť u Bzence“.
Po potlesku přítomných paní radová Lilly Zahrádková provedla slavnostní pojmenování parní lokomotivy. Poté, co sňala plentu, která zakrývala boční stěny její budky, byla viditelně velmi překvapená. A aby ne. Na stěně budky pod tabulkou s číslem lokomotivy zářila krásná bronzová tabulka se jménem „Lilly“... (k tomu musíme poznamenat, že tato scéna nebyla hraná, o volbě tohoto jména pro Nohatou 275.021 vědělo opravdu pouze několik zúčastněných železničářů).

Na paní radovou navázala paní senátorka. Řekla, že na Koryčanské přehradě probíhala rekonstrukce hráze a hladina vody ještě po letošní suché zimě bez sněhu pořádně nevystoupila. A letošní jaro zatím vypadá, že bude ještě sušší než loňského roku. Zdůraznila, že za vodu z pramenišť u Bzence bojuje už patnáct let. Někdy jí to přijde jako chvilka a byla by ráda, kdyby už bylo vítězně dobojováno. Ale když nebude, bude klidně pokračovat dál třeba ještě i dalších patnáct let, prostě dokud bude jakákoliv šance zabránit třeba i jen potencionálnímu ohrožení zdroje pitné vody pro velkou část Moravského Slovácka.

Následoval bouřlivý potlesk všech přítomných a parní lokomotiva Nohatá – Lilly na souhlas mohutně pískala ze své parní píšťaly.

A není divu. Všichni si totiž velmi dobře uvědomují to, co zodpovědní stále nějak nechtějí, nemohou nebo nesmějí pochopit. Že totiž čistou vodu z pramenišť u Bzence na vyprahlém Moravském Slovácku potřebují k životu a správnému fungování opravdu všichni – lidé, zvířata, rostliny i parní lokomotivy.
text a foto MIlan Řihánek

DISKUZE

comments powered by Disqus


16:24 | 30. Srpen 2019
Zprávy

Prázdninové ohlédnutí

List_nohavica-3

Koncem prázdnin, 23.8.2019 se v amfiteátru Velká nad Veličkou rozezněla kytara Jarka Nohavice a za doprovodu dalších dvou hudebníků proběhl úžasný a nezapomenutelný ko...