Trénink paměti? V digitální době jej potřebujeme úplně všichni,“ říká lektor kurzů

Main_pametar-hrusky
archiv Zdeňka Gloze, fb stránka Paměťář | FOTO: Soukromý archiv

„Vymyslete co nejvíce slov na slabiku TA,“ zní zadání lektora. A hned se začne z místnosti od pracovních stolů ozývat: Tabule! Tablo! Tableta! Tamaryšek! Trdlo! Tarantule! „No počkaj - šak trdlo nemáš na TA!“ kontruje své kolegyni jedna z přítomných dam. „No vidiš, tož trdlo su já. Tož teda tarantule, tapiok, taktika!“ Zazní briskní odpověď. Kdo se někdy zúčastnil některého z kurzů tréninku paměti, které už pár let vede na Hodonínsku a Břeclavsku jeho certifikovaný lektor dvaatřicetiletý Zdeněk Gloz z Ratíškovic, ten ví, že tohle není jen tak obyčejné drilování. Nebo nekonečné memorování něčeho, abyste si i v pozdějším seniorském věku vzpomněli, kam jste položili brýle nebo založili „vkladní knížku“. Zdeněk Gloz vede kurzy s vtipem a prokládá je bonmoty, které nezřídka míří přímo k němu samotnému. A tak se vůbec nestydí přiznat, že jako lektor kurzů paměti má a i on sem tam „menší problém“ a tak trochu máslo na hlavě. „Už jsem třeba spal i před barákem v autě, protože jsem si doma zapomněl klíče,“ směje se. Díky jeho bezprostřednosti bývá atmosféra tak skvělá, že pokaždé sklidí kromě dárečků v podobě lahvinky či výslužky domácích buchet i potlesk. Užít si při promazávání mozkových závitů spoustu legrace už mohli třeba senioři ve Vracově, Petrově, Strážnici, Velké nad Veličkou, Kyjově, Hodoníně, Lipově či Rohatci. „V létě babičky okopávají vinohrady, pole a zahrádky, ale na podzim to zase v obcích na Hodonínsku, Kyjovsku i Veselsku rozjedeme,“ slibuje Gloz. Všude totiž v jeho kurzech chtějí pokračovat. Co je vlastně cílem paměťových tréninků oblíbeného lektora, který vystudoval Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? A jaké pokroky jeho klienti dělají?
Takže kovářova kobyla chodí bosa? Jak je možné, že si lektor tréninků paměti zapomene klíče doma na věšáku? (smích)
A kdyby jen to! Jednou jsem si dokonce domluvil na jeden čas dva kurzy, což byl největší trapas! Někdy zažívám i já docela perné chvilky, bývám totiž roztěkaný, zapomínám klíče, takže jsem několikrát lezl od sousedů přes plot. Ale vždycky říkám: A včil si vemte, jak bych na tem byl, kdybych se té paměti nevěnoval! (smích). Třeba poučku K+M+B, což v tomto případě znamená „klíče, mobil, brýle“ – v mém případě spíše bankovky – si vždycky řeknu, až si zabouchnu vrata!
Jak jste vůbec přišel na to, že začnete s tréninky paměti, tedy se systematickou prací se seniory?
Když jsem po škole nastoupil do zaměstnání – denního stacionáře pro seniory ve Veselí nad Moravou, kde někteří z návštěvníků stacionáře trpěli poruchami paměti, začal jsem se o trénování paměti zajímat více. V roce 2013 jsem absolvoval kurz pro trenéry paměti pořádaný Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging v Praze. Vzdělání je třístupňové, v současné době jsem certifikovaným trenérem paměti III. stupně. Hned na to jsem rozjel svůj první kurz, který probíhal v prostorách domu s pečovatelskou službou ve Veselí nad Moravou.
Byly ty začátky hodně těžké?
Byly trochu náročnější, stále ještě panuje názor, že paměť trénují pouze lidé, kteří už s ní mají nějaké potíže. Po překonání počátečních ostychů docházelo pravidelně na trénování paměti 6 dam. Další kurzy na sebe nenechaly dlouho čekat. Dělal jsem pak jeden ve spolupráci s knihovnou ve Strážnici, kde trénujeme nepřetržitě od podzimu do začátku léta, každý týden již od roku 2013.
Je tedy pravda, že dnešní doba plná techniky, počítačů a všeho, co nám „usnadňuje“ život, paměti vůbec nesvědčí? A že trénink dnes potřebuje každý – třeba i dvacetiletý člověk?
Troufl bych si říci, že ano. Opak je určitě pravdou, trénovat svou paměť by měli lidé již v produktivním věku, hlavně v dnešní předigitalizované době.
Navštěvují kurzy spíše ženy? Nebo je to třeba půl napůl?
Nevím proč, ale obecně platí, že kurzy trénování paměti jsou především navštěvovány ženami.
Možná se muži za problémy s pamětí stydí…?
Je to možné, spíš si je nepřipouští, řekl bych. Třeba v Dubňanech jsem měl 20 dam a jednoho muže.
Kolik už Vám prošlo pod rukama seniorů, které jste zábavnou formou naučil, jak si nezašantročit občanku nebo nestrkat mobil do ledničky?
Už přes 200 klientů.
Trénujete paměť jen se seniory? Co třeba mentálně postižení, je i pro ně tato metoda vhodná?
Trénovat paměť se dá v každém věku. Trénoval jsem už i s dětmi prvního stupně základní školy ve Veselí nad Moravou, s lidmi s mentálním postižením, s lidmi produktivního věku, aktivními seniory, seniory s poruchami paměti a dalšími. Dle cílové skupiny, která se na kurz přihlásí, koncipuji pak celý kurz. Je to kurz od kurzu jiné, ale většinou jsou to lidé seniorského věku. A je tam i hodně lidí, co mají blízko do důchodu. Nejčastěji přitom spolupracuji s obecními úřady nebo knihovnami.
Co je to vlastně paměť?
Paměť je jen jednou z kognitivních funkcí, která se dá trénovat. Správně by se tedy i aktivita, kterou provozuji, měla nazývat spíše kognitivní trénink, protože kromě paměti trénujeme také pozornost, slovní zásobu, koncentraci, dlouhodobou paměť, krátkodobou paměť, tvořivost, apod.
Říkáte, že vše je založeno na metodě příjemného šoku. Jak takový trénink nebo kurz vůbec probíhá? Na čem ta metoda stojí?
Člověk je schopný zapamatovat si různé informace, když mu někdo poradí, jak na to. Já se do každého kurzu také snažím vpašovávat nějaké mnemotechnické pomůcky. Učíme se třeba, jak si zapamatovat čísla, jak si zapamatovat seznam slov ve stanoveném pořadí, jak si zapamatovat pozice v seznamu různých údajů apod.

Celý kurz se snažíte vést hravou formou, aby to lidi bavilo. Proč je to tak důležité? Jen kvůli atmosféře?
Protože lidé si rádi hrají v každém věku. Velkým zdrojem inspirace k nejrůznějším cvičením je právě náš region – Slovácko. Na kurzu jsme měli různé mnemotechnické pomůcky napasované na Prahu. Takže třeba stanice metra, sochy na Karlově mostě, ale to lidem z našeho regionu nic moc neřekne, není snadné se do Prahy vypravit a všechno si to prohlížet.

Existuje řada vtipů o Němci, který schovává věci. Myslí se tím Alzheimerova nemoc, které se asi nikdo nechce dožít. I proti ní ale pomáhá trénink paměti, i když faktorů pro její rozjezd je mnoho.

Je to tak, ale zadarmo nic nikomu do klína nespadne. Na úvod proto vždycky říkám, že je to podobné, jako v posilovně. Pokud tam budete jenom sedět a čekat, až se vám pekáček buchet udělá na břiše, tak tam sedíte zbytečně, je nutný angažovaný přístup.

Co je vlastně cílem takového kurzu?

Nejen posílení paměti jako takové a prevence proti poruchám paměti, ale také zvýšení sebevědomí, uvolnění, posílení společenského kontaktu. Zlepšuje se tím vším i všímavost k okolí a účastníci pak dokážou lépe vnímat informace.
Také máte stránku Paměťář na facebooku, kde každé ráno zadáváte úkoly…
Ano, vše totiž probíhá hravou formou, takže se například učíme, jak si zapamatovat barvy duhy, znamení zvěrokruhu či znaky obcí. Třeba zmíněné barvy duhy: „Červená opice žrala zelený banán, teda meloun, indickému fakírovi“. Zadávám úkoly, jako třeba tvorba slov, abecední řazení slov, doplňování a tvoření slovních spojení. Například: Dnes máme čtvrtek 27. června a svátek slaví Ladislav, Ladislava a Samson. Připomínáme si den památky obětí komunistického režimu.
Úkol pro dnešní den: Dnes je světový den rybářství. Zkuste na uvedená písmena abecedy vymyslet nějaký pojem, který s rybářstvím souvisí. Každý prosím max. tři písmena. Příklad: A - amur, B- boilies (návnada), C – cejn.

Co když by senioři rádi přišli, ale mají obavy, že to bude jako ve škole?
Není vůbec třeba mít strach, nikoho nevyvolávám, nehodnotím, neznámkuji. Také říkám, že chytrému napověz, hloupého kopni a já jsem ještě nikdy nikoho nekopl.

Jaké je nejoblíbenější cvičení na Vašich kurzech? Co účastníky baví ze všeho nejvíc?
Oblíbeným cvičením poslední doby je učení se obecních znaků celého okresu Hodonín.
Děláte jen skupinové kurzy, nebo trénujete paměť i jednotlivě?
Většinou skupinově, už ale mě a můj kurz dostalo několik lidí dokonce jako dárek k narozeninám.
Potřebují senioři k takovému kurzu nějaké pomůcky? A kolik hodina podobného tréninku stojí?
Nepotřebují vůbec nic kromě brýlí a psacích potřeb. Stojí pouze kolem 40 korun za hodinu.
Na Vás je vidět, že Vás to opravdu upřímně baví…
Jo. A moc! Práce se seniory je úžasná, jsou za vše velmi vděční a je s nimi sranda. Na konci každého kurzu máme pak pohoštění, babičky mi nosí dárečky, připíjíme si „mozkem“, což je griotka s vaječným koňakem. Úžasné lepidlo! Jsem velmi vděčný za tuhle životní zkušenost.
Kde bude první kurz po prázdninách?
Ten bude v září v Kyjově - v Educante. Takže se už na všechny moc těším…(Hana Raiskubová)

DISKUZE

comments powered by Disqus


11:15 | 15. Listopad 2019
Zprávy

Malování ve velkém

List_pirko

Během listopadu se ve Veselí uskuteční hned několik akcí tematicky spojených s výročí 30 let od sametové revoluce. Těšit se můžete na fotografické výstavy, divadla i k...

15:38 | 01. Listopad 2019
Zprávy

O krála slováckéj klobásky

List_bez_n_zvu_-_1

Stanovy a soutěžní řád koštu “O krála slováckéj klobásky“® s mezinárodní účastí 9. listopadu 2019 v Ratíškovicích Smyslem soutěže je podpořit a uchovat tradiční ...