Obecní knihovna táhne především starší čtenáře

Main_knihovna-mvrb
FOTO: Tonda Vrba

Už několik desetiletí slouží naším občanům v patře obecního úřadu místnost, kde je po jejím obvodu v regálech naskládáno na dva a půl tisíce knížek s různými literárními žánry. V letošním roce prodělala knihovna rekonstrukci, kde poté vyniká především osvětlení místnosti. Chvályhodným konstatováním je, že o půjčování knížek je zájem, ale nesměrují zde kroky mládeže.
Po čas mojí krátké návštěvy jsem si povykládal s dlouholetou knihovnicí, Anna Vařechovou. Do rozhovoru se v průběhu zapojily i přítomné stále návštěvnice, Eva Okénková a Jiřina Trnová, které rovněž využívají při výběru knížek chvilky ke klábosení.
„Působím tady už od roku 1976 a dělám to ráda. K zapůjčení je zde velký výběr knih, od detektivek, dívčích románů, sci-fi, poezie, válečné literatury, cestopisů, zemědělství a dalších žánrů. V nabídce nechybí pochopitelně ani publikace od regionálních autorů,“ říká Anna Vařechová.
O literární novinky v zaplněných regálech není také nouze.
„Každý měsíc dostáváme z výměnného fondu z Městské knihovny v Hodoníně čtyřicet knížek, které tady jsou osm měsíců a poté se vrací zpět. Tento počin s radostí vítám, protože dostávám na rok od obce ke koupi jen dva tisíce korun,“ pochvaluje si pomoc Vařechová.
„Největší zájem je o dívčí, ženské romány a detektivky. Dětské knihy se nepůjčují skoro vůbec. Neeviduji totiž ani jednoho dětského čtenáře. Ten má zájem akorát o mobil a tablet. Přesto v Kuželově mají knihovnu v budově školy a mládež tam po škole najde cestu, k nám ne,“ konstatuje se smutným výrazem knihovnice.
K věkové skladbě čtenářů doplňuje: „Přicházejí sem většinou jen důchodkyně nad šedesát let. K mladší generaci patří trojice Martina Pavlíková, Gábina Minaříková a Irena Kocáková.“
Do debaty se zapojuje seniorka, nejvěrnější a největší malanská čtenářka Eva Okénková. „Myslím si, že tu mládež ke knize o volném čase už ani nedostaneme. Současná doba není taková, jak za našich mladých časů, je přetechnizovaná. To by tady u nás v knihovně snad musely byt navíc ještě ty počítače a potom tu budou děcka aspoň sedět. Mělo by se s tím ale něco dělat,“ míní s určitým varováním Eva Okénková.
Ke svojí zálibě tvrdí, že s pravidelností začala chodit do knihovny až v pozdějším věku. „Z důvodu zaměstnání jsem k tomu neměla to nejdůležitější-čas. Nyní si toho po chuti dvojnásob užívám.

.
Jak u většinou u nás starších, nemohu v noci dobře spávat, tak si zapnu světlo a čtu si, manželovi to při spaní naštěstí nevadí.
Ráda mám čtení románů pro ženy, ale když je dobrá detektivka, neodmítnu ji. Knížka vás musí chytit hned v úvodu čtení, když ne, tak ji nečtu. Poté si navzájem mezi kamarádkami řekneme, že je dobrá a doporučíme k přečtení,“ doplňuje Eva Okénková, která přichází do knihovny každou středu, kdy je odpoledne stanovená půjčovní doba.
„Chodím sem většinou jednou za čtrnáct dnů a to taky díky také tomu, že už jsem v důchodovém věku,“ doplňuje se smíchem Jiřina Trnová a přitom pochvaluje redakční aktivity Malanských listů.
Předposlední malanskou správkyní knihovny byla Bohumila Jurasová, která se odstěhovala na pár let do Strážnice a v současnosti žije už 26 roků v rodišti manžela v Bořeticích na Podluží.
„Knihovnicí jsem se stala po Janovi Matulovi, který už měl roky a byl důchodcem. Před nástupem jsem musela absolvovat týdenní školení, abych měla v ruce papír, že můžu vykonávat dobrovolnou knihovnici,“ popisuje začátky Bohumila Jurasová (81).
Za její éry se půjčovalo i v pátek navečer. „Čas byl vyhrazený, aby mohli dojít i mladí čtenáři, co byli odjetí přes týden na školách. Na konci školního roku a před vánočními svátky jsem organizovala prodejní výstavky, kde mně manžel navozil knížky z prodejny ve Strážnici. Zájemci a především tetičky si tak mohli bez problémů a ježdění do města zakoupit knihy. Dělala jsem to ráda a lidé chodili. Mám radost, že Malané stále knihovnu drží, obec ji podporuje a čtenáři za knihou přichází i když doba je jiná,“ dodává s dojetím Bohumila Jurasová
„Maminka na Malou Vrbku vzpomíná doteď. Prožili tam s otcem krásných deset let života, než se odstěhovali pryč. Já mám taky s bratry jen příjemné vzpomínky,“ doplňuje jeden z trojice synů knihovnice, nejmladší Vítězslav Juras. Text a foto: Tonda Vrba

DISKUZE

comments powered by Disqus


15:38 | 01. Listopad 2019
Zprávy

O krála slováckéj klobásky

List_bez_n_zvu_-_1

Stanovy a soutěžní řád koštu “O krála slováckéj klobásky“® s mezinárodní účastí 9. listopadu 2019 v Ratíškovicích Smyslem soutěže je podpořit a uchovat tradiční ...

15:26 | 01. Listopad 2019
Zprávy

MAŽORETKY DEJNA SOUTĚŽILY V RUSKU

List_mazoretky-1

Skupina kyjovských mažoretek Dejna pod vedením Jany a Denisy Defeldových se nedávno vrátila z mezinárodní soutěže International Championship GRAND PRIX Majorette spor...